Zkoušel jsem i únik

Po vysilujícím sedmidenním závodě Kolem Katalánska Petr na nic nečekal a sedl na letadlo do Prahy. Není se co divit - vždyť za první čtvrt roku strávil mladý český závodník 20 dní v sedle na závodech mimo domov a každou příležitost podívat se aspoň na chvíli domů uvítal. Nicméně náročný závodní program se zatím nijak negativně nepodepisuje na Petrově výkonnosti: vždyť to byl právě on, kdo v poslední etapě Kolem Katalánska sjel nebezpečný a nadějný únik Daniela Martina - vítěze etap Grand Tours i dvou cyklistických monumentů. Stoupající výkonnost se projevila i na důvěře týmových šéfů, kteří s ním počítají i na další důležité závody WorldTour: Kolem Baskicka, Amstel Gold Race a Lutych - Bastogne - Lutych.

Petře, zkus nějak shrnout svoje působení na závodě Kolem Katalásnka.
Já musím říct, že jsem za sebe spokojený. Vzhledem k výsledku první etapy, která skončila únikem silných závodníků, se celý zbytek týdne závodilo naplno. Báli jsme se, že Rolland nebo i De Clerq by mohli vedení udržet, a tak hledal každý příležitosti, jak peloton natáhnout a ostatním to znepříjemnit. Ale myslím, že jsme obstáli, sportovní ředitel mě většinou nechváal u Urana a byl jsem S Gianlucou Brambillou určen jako poslední závodník, který má Rigobertovi pomoci. A taková důvěra vás strašně nakopne.

Vraťme se ještě jednou k té první etapě, co se vlastně stalo?
Pořadatelé v tom udělali trochu zmatek, peloton nejel, únik naopak šlapal naplno. Mysleli jsme, že máme vše pod kotnrolou, když ukazovali rozestup 5 minut. Najednou se objevili s cedulí, že náskok je 13 minut a hned zase, že únik je 16 minut. Že jsme to stáhli na nějaké dvě a půl minuty byl takový malý zázrak.

V druhé etapě jste potom očekávali spurt Alaphilippa, který vám nevyšel. Co se ale dělo v třetí etaptě, kdy peloton rozdělil pád?
Druhý den Julien neměl nohy, to se stává. Mrzelo mě to, protože jsem mu to den předtím dobře rozjel. V třetí etaptě nadělil pole několikrát pád. Nejkritičtější byl ten, kdy spadl Valverde. Já jsem tehdy zůstal vzadu, vepředu zbylo jen nějakých 30 lidí. Valverde pak jel sám šílené tempo a zkoušel si to dojet. I přestože jel předtím Milán - San Remo, tak byl v Katalánsku asi nejsilnější a nebýt toho pádu, určitě by byl blíž vítězství.

Co se dělo v dalších etapách?
Všichni se snažili urvat De Clerqa s Rollandem, což se nakonec povedlo. Hodně foukal vítr a profily byly taky náročné. Zůstával jsem vepředu s Rigem, jak to šlo a většinou jsem byl mezi posledními 40, když jsem odpadal. V tom byl znát strašný výkonnostní posun oproti loňsku, kdy jsem byl rád za každý přejetý kopec. Trochu nás mrzí, že jsme nevyhráli žádnou etapu, máme dvě druhá místa. Pódium nebo vítězství pro Urana bylo také velmi blízko, ale 5. místo také bereme všema deseti. Ale snad to vyjde příště.

Jediná etapa, která pak byla zase volnější, byla ta předposlední, kde jste měli dva závodníky v úniku, zkoušel jsi se tam taky dostat?
Samozřejmě zkoušel, ale asi už moc pozdě. Bylo odjetých nějakých dvacet lidí a už rozjeli takové tempo, že jsem neměl šanci. Přitom myslím, že kdybych tam byl, zvýšil bych podstatně naše šance na vítězství. V té poslední etapě nic dělat už nešlo, všichni se moc hlídali.

Příští týden jedeš další etapák WorldTour, Kolem Baskicka. Opět ve stejné sestavě?
Ne, tohle už budou kluci, se kterýma pojedu jarní klasiky, Amstel a Lutych. Jako lídr je Kwiatok, ale jede i Gianni, Tony Martin a opět Julien. Je to opět velmi silný tým, který bude bojovat o úspěchy na všech frontách.

Tak hodně štěstí, ať se daří.


Díky.



Janek L.